Nejsi na to moc mladá?

Aneb menopauza je jen pro starý…

Co vás jako první napadne, když se řekne žena v přechodu: Jak vypadá? Je jí 35 nebo 60? Připadá vám 35 absurdní? Jestli ano, přečtěte si článek psycholožky Kláry Trávníčkové. A pozor, dozvíte se, jak na tloustnutí!

“Proč se chcete připravovat na něco, co se vás ještě léta netýká? Proč si zbytečně přivoláváte něco, co je tak vzdálené?” Tak tohle mi řekl jeden poměrně známý bylinář, když jsem se ho ptala na podporu žen v přechodu. Bylo mi 49 a třičtvrtě a nemenstruovala jsem už přes dva roky. Nezeptal se, kolik mi je, jaké mám zkušenosti a proč se o byliny pro ženy v přechodu zajímám. Prostě rovnou vypálil svůj názor, aniž by o mně a mém životě cokoli věděl. A z jeho odpovědi mohu soudit, že neví nic ani o přechodu.

S takovou reakcí se můžete setkat dost často. Od známých, rodiny, ale bohužel i od lékařů. Své by o tom mohla vyprávět i oblíbená písničkářka Marie Tilšarová. Poté, co na Facebooku publikovala vlastní zpověď o tom, že se jí zvětšilo břicho ne proto, že je těhotná, ale proto, že je v přechodu, obdržela řadu dotazů, jestli to ve svém věku s tím přechodem nepřehání. Podle jednoho jsme pojmenovaly náš článek: “Hele, nejsi na to moc mladá?”

Kdy jsme na přechod moc mladé a kdy je to tak akorát

Nejdříve je potřeba vědět, že menopauza není stav a ani proces. I my v našich rozhovorech používáme pro zkrácení a zjednodušení pojem menopauza obecně. Ale ve skutečnosti je menopauza jeden moment v životě, který označuje dobu, kdy došlo k ukončení opakování menstruačního cyklu. Dá se odhadnout jen zpětně a počítá se, že k menopauze došlo, když po dobu 1 roku, tedy 12 měsíců, nedošlo ani jednou k menstruaci.

Takže k menopauze nedošlo, pokud během 12 měsíců došlo třeba jen jednou či dvakrát na menstruaci. Přechod, jak se říká celému procesu česky, probíhá v několik fázích. A celý proces může trvat až 10 let.

1.    Premenopauza
Začíná klesat produkce hormonů, vaječníky zpomalují činnost. Menstruační cyklus probíhá, ale mohou se začít vyskytovat nepravidelnosti či jiné poruchy cyklu. Průměrně premenopauza probíhá někde mezi 40. a 50. rokem života, ale může začít také mnohem dříve. Opět v průměru začíná 4 roky před poslední menstruací, ale může to být i už zmíněných 10 let před.

Už chápete, proč věk 35 let není absurdní? Pokud je vám kolem 40 a už několikrát jste běžela do lékárny pro těhotenský test, který byl vždy negativní, jste asi doma…Nicméně, to s tím testem děláte dobře. Otěhotnět totiž můžete po celou dobu přechodu.


2.    Perimenopauza
Pozorujete výrazné nepravidelnosti cyklu. Můžou se objevovat dlouhé pauzy mezi krvácením, které jsou následované naopak menstruací po 2 týdnech, dlouhé silné krvácení (u mě to bylo například dvakrát po sobě krvácení v délce 4 a 6 týdnů), nebo naopak jen pouhé špinění. Prostě to vynechává a blbne. Blbnout začínají i další věci. Je ti teplo, děvenko? Perimenopauza je pro ženy jedním z nejnáročnějších a nejkritičtějších období v životě.

Celý náš seriál se zabývá hlavně tím, co se nám děje v perimenopauze, protože právě ta je oním přechodem – transformací našeho života. Dokud nějak menstruujeme, třeba jen jednou za rok, prostě jsme ještě neprošly menopauzou a ještě nějakou dobu potrvá vše to dobré i náročné, co nám toto období přináší.


3.    Menopauza
Proběhne průměrně v 51 letech. Ale pokud je vám 51 a ještě nic, nemusíte okamžitě běžet na gynekologii. Víte, jak se počítá průměr, že? Ve skutečnosti je v aritmetickém průměru málokdo. Menopauza může nastat dříve nebo později – vaše tělo ví nejlépe, co má dělat.


4.    Postmenopauza
Začíná menopauzou, tedy 1 rok po poslední menstruaci. Tělo se postupně přizpůsobuje nové hormonální rovnováze. Klimakterické potíže vás mohou ještě nějakou chvíli provázet. Konec postmenopauzy – tedy kompletní vymizení všech příznaků – se u každé ženy liší a je velice subjektivní.

Návaly a podrážděné paní v nejhorším věku

O tom jsme slyšeli všichni. No, upřímně, chtěla bych vidět někoho, kdo má každých 30 minut pocit, že se za dvě vteřiny upeče, leje z něj pot, je mu tak zle, že by nejraději vyskočil z kůže, poslední týden téměř nespal a není podrážděný! Ale návaly nejsou jediný příznak, ty jsou velmi individuální. Každá žena prožívá přechod jinak a jsou ženy, které necítí nic zvláštního, a některým naopak příznaky téměř znemožňují normální život. A proto je pro mě důležité, aby všechny čtenářky věděly, že říci si o pomoc je správné, důležité a dobré.

Uvádí se, že příznaků spojených s přechodem je až přes 60 (dokonce jsem četla i přes 100). Všechny je tady vypisovat nebudu; ty nejčastější jsou návaly horka, noční pocení, nespavost, změny váhy. Můžete se setkat také se změnami nálady, potížemi se soustředěním, mozkovou mlhou, bolestmi hlavy, suchostí kůže a sliznic, bolestivostí kloubů a svalů, změnami v sexuální touze, padáním vlasů, častějšími záněty močových cest a únikem moči.

Co by vás asi nenapadlo, že k příznakům patří, jsou specialitky jako potíže s dýcháním, zažíváním a trávením, syndrom pálení úst, tinnitus (pískání v uchu), svědivá kůže, pocit, jako vámi probíhal elektrický proud, hormonální akné, suché oči, srdeční palpitace, změny v tělesném pachu.

Zní to strašně? Neděste se. Opravdu je to individuální a se vším se dá pracovat, ačkoli řadu příznaků ženy odmávnou s větou: “No jo, co můžu dělat, už jsem stará.” Ale ony buď nesouvisí se stářím, nebo se s nimi něco dělat dá.

Tloustnete?

Já taky. Přibývání v přechodu je docela zajímavý fenomén. Děje se většině žen a zejména v oblasti pasu. Prostě se nám zvětší břicho. Částečně za to může zadržování vody a nafukování, spojené s horším trávením. A částečně prostě ukládání tuku. Víte, ono tělo je moc chytré. To jen naše hlava s ním věčně bojuje.

Je to asi takto. V přechodu jsme mimo jiné mnohem citlivější vůči stresu. Naše tělo vždy dává přednost přežití před všemi ostatními funkcemi. Když jsme ve stresu, tělo potřebuje určité hormony, které jej připravují na reakci útěk/boj/zamrznutí. Takže naše nadledviny prostě vyrábějí více tzv. stresových hormonů a už nemají kapacitu na výrobu materiálu pro estrogeny.

A jaký jiný materiál může náš organismus použít pro jejich výrobu? Ano, tuk. Ve chvíli, kdy jsem pochopila, jak krásné to vlastně je, jak je moje tělo inteligentní a jak se o mně stará, začala jsem ten svůj špek na břiše mít dokonce ráda! Vážně. Je to projev péče těla o vaše zdraví. My totiž estrogeny potřebujeme pro život a zdraví.

Pokud chcete nějak ovlivnit přibývání na váze, nedělejte to, co vám radí trenéři, kteří o menopauze vůbec nic neví. Potažmo ani o ženách, víte, že většina výzkumů se dělá na mužích…?

Co dělat? Méně jíst a více cvičit je v přechodu úplně kontraproduktivní. Uvedete tím tělo do stresu a výsledek máte popsaný výše – více tuku. Všichni specialisté, kteří se věnují wellbeingu žen ve středním věku, se shodují na tomto: výrazně zvýšit příjem bílkovin, jíst dostatečně, cvičit na tvorbu svalové hmoty (posilování s váhou, málo opakování, ale větší závaží) a kardio v podobě chůze. Chůze je pro zralé ženy nejlepší cvičení. Kašlete na jogurty se zrním ke snídani a saláty k večeři. Bílkoviny velikosti dlaně 3× denně. Dámy, je čas na dřevorubecké snídaně!


Kdy a co opravdu řešit?

Přechod mohou provázet i závažnější potíže – chci o nich promluvit, aby co nejvíce žen vědělo, že si mají nechat pomoci. Jedno téma jsou nemoci těla, které více ohrožují ženy v přechodu a po něm. Je to zejména rakovina prsu a děložního čípku. Dávejte na sebe pozor a prosím, řešte jakékoli zvláštnosti včas.

Moje specializace jsou ale nemoci duše. Přechod často přináší úzkosti, pocity smutku a depresi. Podle průzkumů jsou ženy asi dvakrát náchylnější k depresi než muži. Depresí v menopauze trpí až 40 % žen. To je alarmující číslo. Deprese je přitom ve společnosti stále velké tabu, sice menší než přechod, ale stále velké.

Přes to, jak se na depresi dívá společnost, deprese není totéž jako smutek. Není to ani lenost, rezignace či neschopnost. Nedá se vyléčit prací, sportem, pobýváním s přáteli nebo dětmi. Nedá se vyléčit zamilovaností. Depresi si nemůžete vymluvit tím, že si budete 25× za minutu opakovat, že jiní lidé to mají horší a podívej se na Máňu, byla taky smutná a pak na to přestala myslet, ty se v tom moc hrabeš.

Jak depresi poznáte? Přítomnost smutku u deprese není nezbytná, může se projevovat i pocity ztráty zájmu nebo potěšení, nechuti k životu, slabosti, únavy, beznaděje a pesimismu, viny nebo neschopnosti. Objevují se i potíže se spánkem – buď nemůžete spát nebo naopak spíte neustále. Pro klinickou diagnózu musí přetrvávat příznaky déle než 2 týdny.

Co s depresí? Pokud vám není dobře, nečekejte, až se to zlepší. Deprese není chřipka. Nepřejde sama od sebe. Ze zkušenosti mohu říci, že většina lidí s depresí své příznaky podceňuje, přehlíží nebo přisuzuje dočasné situaci. Trpí a čekají, že to přejde.

Nepřejde. Neváhejte, běžte za psychiatry a najděte si psychoterapeuta či psychoterapeutku. Nekoušou, většina z nich chce pomoci a pomůže. Léky už dávno nejsou návykové, rozhodně nemění vaši osobnost ani existenci a nemusíte je brát celý život. Vaši schopnost fungovat mění deprese a léky vám naopak vrátí sílu začít řešit ty problémy, které vám depresi způsobily.

Antidepresiva velice často tzv. otevřou bránu k psychoterapii či jiné terapii, díky které svoji depresi vyřešíte. Vnitřně vás zpevní a dají vám sílu udělat první krok. V psychoterapii pak budete pracovat na tom, jak se z deprese dostat. Vznik deprese i úzkosti je komplexní. Samotný přechod za ně nemůže, ale hormonální i další změny v přechodu k nim silně přispívají.

Chtěly jsme vás článkem vyděsit?
Rozhodně ne. Ale informovanost o přechodu je zoufale malá. Věřím, že bychom měly mít informace a vědět, co můžeme dělat v případě, že něco nepříjemného nastane.
Desítky let ženy trpí někdy extrémně náročnými příznaky přechodu v tichosti a ústraní. Toho už bylo dost.

Pokud vám jakkoli není dobře, vyhledejte pomoc. Jste důležité a máte právo cítit se dobře. A kdyby vás jeden lékař odbyl, jděte za jiným. Dožadujte se pomoci, hledejte lékaře, kteří vám budou naslouchat. A dejte zpětnou vazbu těm, kteří nenaslouchali, možná pomůžete dalším generacím žen v lepší dostupnosti péče.

Seznam věcí, které můžou pomoci

Pro opravdu náročné příznaky, které vám znemožňují fungování, je úplně v pořádku zvážit hormonální substituční terapii. Pokud nechcete hormony, máte i další možnosti. Na trhu je opravdu velký výběr bylinných přípravků speciálně pro klimakterium. Když začnete googlit, najdete jich spoustu s výborným složením i bez sóji, na kterou je někdo alergický.

Pro zvládání stresu je výborná rozchodnice růžová. Na hormonální rovnováhu jsou dobré pupalka, maca, jetel luční, drmek, ploštičník, yam a další. Výborný komplexní adaptogen pro ženy je ashwagandha. Můžete najít i speciální směsi adaptogenů nebo bylinných zlepšovačů nálady (ne, tyhle nemyslím :-D ). Na vyrovnání nálad je skvělý a jemný květ růže a to jakékoli. I té, co máte na zahradě. Dále chmel, meduňka, dobromysl a třezalka (pozor, může způsobit fotosenzitivitu, nesmí se používat při užívání antidepresiv a některých dalších léků).

Ufff….
Vypadá to na pěknou jízdu, co? Ale jak říkám, osedlejte si bouři a budete to vy, kdo bude tu jízdu řídit. Ve chvíli, kdy se na té bouři naučíte jezdit, budete mít zase pocit, že řídíte celý svůj svět.

Klára Trávníčková - www.doboure.cz

Na Kláře a Vendy září dlouhé sukně Lemurie a Younity.