Advent a Vánoce. Dřina nebo zdroj usebrání a energie?

Poprosily jsme Terezu Boškovou, ritualistku, průvodkyni přirozenou ženskou spiritualitou a konzultantku Feng-shui o tipy, jak se svátečním časem neprouklízet, ale získat hřejivý pocit, klid a sílu na další kalendářní rok.

Terezko, listopad je za námi, jak jsi ho prožila ty a k jakému pocitu pomáháš svým klientkám?

Přichází chlad, zabydlujeme se a po aktivním létě se díváme, jak nám doma vlastně je. Lidé mluví o depresích a poklesu energie. Často jde ale o nedorozumění, energie neubývá, jen se mění její povaha. Zkrátka už nejde pokračovat v energii léta, bylo by to nepřirozené. Nastupuje období ponoru, dosednutí do sebe sama.

Stejně jako při menstruačním cyklu, po dynamické fázi musí logicky přijít její opak. Stejně to funguje i na úrovni životního cyklu ženy, podívejte se na ženy po čtyřicítce, které umějí přijmout novou životní etapu. Čas podzimu a zimy je v jejich podání čas moudrosti, síly pojmenovávat věci pravými jmény.

Zrající krása, důstojné stárnutí… nic důležitého neodchází, jen se mění kvalita prožívání. V životě ženy převažují zkušenosti a zemitost – a to je nádherné a nesmírně potřebné. Pokud panicky neutíkáme před stárnutím, máme prostor prohlubovat se v mystériích života, sexuality, už rozumíme tomu, co tělo potřebuje a dáváme mu to. Vyzráváme i ve vztazích.

Tutéž kvalitu vidíme i v kole roku. Jedna z věcí, které k podzimu a zimě patří, je nutnost uvědomit si, kdy je třeba cosi pustit. Bránit se poklesu energie znamená jít proti proudu času. Feng-shui mluví o uzemnění a prohloubení. V létě můžeme být povrchní, klouzat po povrchu, patří to k letní lehké energii, ale zima tohle neodpouští.

Nám se však do hlubin nechce, už jen takové Dušičky nás vedly k introspekci, to prostě není letní grilovačka a smalltalk s přáteli. Astrologicky to souvisí s Lilith a naší nepřijatou temnější stránkou – stejně jako temnota prodlužujících se nocí, ani ona není zlá. Je skrytá, a možná trochu nepohodlná, stejně jako bývá nepohodlná pravda.

Když pak naše mysl poklesá, nálepkujeme to jako blues či spleen, ale vlastně je to naprosto přirozené. Po fyzické stránce potřebujeme teplo zevnitř i zvenku (o tom mluví i ajurvéda nebo tradiční čínská medicína). Své příbytky připravujeme na zimu, abychom ji ve zdraví přečkali. Vyplatí se vše vymést, vyprášit a vyčistit dřív, než přijde mráz. Proto by se takzvaný předvánoční úklid měl dělat v listopadu, a to na všech úrovních, jak doma, tak v duši. Pak jsme připraveni na první adventní neděli.

S ubývajícím dnem také přichází krása světýlek, lucerniček, útulného křesla s oblíbeným hrnkem na horkou čokoládu. Teď je čas zpomalit, prohloubit vnitřní prožívání, a příroda nás k tomu sama vede.

Jak u toho nespadnout do prokrastinace? Mobil je poslední dobou můj věrný společník, kdykoli usedám k odpočinku.

Dejte si detox, klidně i týden. Nebo to kouzelné období prosviští a vy z jeho kouzla nestíháte nabrat nic pro sebe. Elektronické zahlcení společnost proměnilo a okrádá nás o skutečně společné okamžiky. Je potřeba si dát jasný řád, hranice, jak dlouho a k jakému účelu budu obrazovky používat. Je to zvyk, který se můžu rozhodnout přijmout nebo nepřijmout.

Když si jdu odpočinout, jde mi většinou o mentální odpočinek, proto je třeba odložit i ten telefon, S ním neodpočívám, naopak zahlcuju hlavu balastem. Mozek pak nestíhá uvolnit stres z práce, chybí mu okamžiky prázdna, ticha, kdy by se mohl uvolnit. Lepší je dělat něco fyzicky nebo si vzít knihu. U čtení sice používáme oči, ale v mozku se zapojují jiná centra, zůstáváme v jedné dějové lince, zkoncentrujeme se a zúžíme pozornost na jediný cíl. To mozek vyčistí.

Je třeba chytit se jedné věci a někam ji posunout. Energii totiž získáváme z dokončení, z dotažení jednotlivých projektů. Proto skrolování nikam nevede a energii nám nedává. Zato pomáhá i malý fyzický úkol – když umyjeme umyvadlo nebo vytřídíme jednu skříňku v kuchyni, mozek vidí jasně dokončený úkol a hned nám najede energie.
Ano, tady je zapotřebí disciplína. To neznamená sebemrskačství, naopak, disciplína je nejvyšší forma sebelásky.

Když advent nestrávíš úklidem, co jsou tvoje kotvy ve svátečním čase?

Když mi jde o vánoční čas strávený v pohodě jako vyjádření sebelásky, nesmím si pohodu sabotovat. Pro koho to všechno vlastně dělám? Namísto show pro ostatní, kde v zákulisí v potu tváře chystám kouzelné svátky, se můžu zamyslet nad konkrétní představou, jak to já sama chci, kam se chci ponořit a co mi to dá.

Primární je dopřát si právo užít si Vánoce v srdci. Ta energie je v nás nachystaná vždycky, i když neděláme vůbec žádné přípravy v domácnosti. Těmi už ji jen přizdobíme. I kdyby byl jen ten stromek (no zkuste si to představit!), už to je organizačně náročné, chce to ocenit a zaslouží si to místo, prostor, nádech. Jinak máte jen rekvizitu, která nemá sílu zapůsobit. Ani my nemáme sílu si ji užít.

Když je rekvizit hodně (věnec na dveře, stůl, na komodu, světýlka do oken a řetěz na balkón…), žádná nám nepřinese tu hlubokou radost. Zahltíme se a z vánočního třpytu se stane přehlídka kýčovitých nutností, které už s námi nic nedělají. Neotvírají nám srdce, ani neuvolňují tělo. Aby vánoční prvky měly moc nést své kouzlo, musí mít kolem sebe NIC. Možnost zářit.

Když posbíráme všechny myslitelné prvky slovanské, keltské, východní i americké kultury, je to mišmaš. Nevíme, co je naše, co nám udělá dobře. Vyberme si své tradice, aby se udál rituál Vánoc, ne prožitek zahlceného kalendáře.

Jak ale rozlišuješ, co je podstatné a co už je navíc?

Je to jednoduché: stojí mě to klid a odděluje od rodiny? Pak to neplní účel. Můžu si vybrat, jestli do svého domova nechám chaoticky proudit úplně všechno a stěží dýchat pod tíhou všech těch symbolů. Nebo si vyberu třeba jen 3 prvky, plně je prožiju a předám dětem jejich význam. Je to o hranicích, a ty stanovuju já.

Třeba taková štědrovečerní večeře. Jde o to prožít společné jídlo. Nemusí to být kapr a s tím spojený maraton jeho získávání. Nebo když už kapr, tak pořádně, zajít si společně na výlov, ukázat to dětem, mít zážitek. Pokud vás to neláká, tak to nechte být a dejte si filé nebo vinnou klobásu. Krásná možnost je třeba spojit se s přáteli, jedni zajistí salát, druzí cukroví, povyměňujete, dáte si u toho sousedský svařák.

Nejde o to, zkonzumovat jen závěr, ty plné talíře, ale vychutnat si celý proces. Třeba taková vánočka. Když už musí být, tak si ji pojďme upéct spolu, uplést jaksepatří, povídat si o symbolice jednotlivých pramenů těsta. A pokud vás to nebaví, bez výčitek si ji odpusťte.

Naše rodinné svátky stojí na 3 pilířích:

POSPOLITOST – tu může reprezentovat společné jídlo, cesta na mši, procházky. Vyberte si jedno z toho a nezahlcujte se dalším.

ROZJÍMÁNÍ – příležitost zastavit se, vnímat symboliku Vánoc, udělat si pro to prostor. Někdo třeba píše ručně vánoční pohledy, jiní pouštějí světýlka na vodu nebo vědomě prožívají vděčnost za to, co mají.

OSLAVA HOJNOSTI – vnímáme skutečný smysl dárků, připomínku, že denně od Života dostáváme mnoho darů, i když ani nevíme, co je to za Sílu, která nás obdarovává.

A to stačí. Tři nohy, na kterých stojí naše Vánoce. Víc ne. Ať je chvilku NIC, ať se kouzlo stíhá rozeznít. NIC mezi tím vším je důležité, okamžik, o který se nechci nechat připravit. Pak je mi lehko, protože se nenechám zahltit příliš mnoha úkoly, vjemy. Definujte si své hodnoty, a pokud nová aktivita, věc, zážitek tyto hodnoty ohrožují, tak je nevpouštějte. Nechte si svůj vlastní vánoční příběh.

Umíte pomoci lidem, aby si Vánoce zjednodušili?

Ano. Mám na to online kurz Rituály vánočních nocí. Mám ten program strašně ráda, je unikátní a za 6 let vymazlený do detailu. Nečekejte rady, jak na úklid, ale těšte se na voňavé magično, úžas a blaženost svátečních dní. Týká se dvanácti vánočních nocí.

Těchto dvanáct vánočních nocí je období kolem Vánoc, které pulzuje překrásnou atmosférou. I kdybychom si odmysleli kulturní nános, už jen z astrologického hlediska jde o velmi zvláštní dobu. Od zimního slunovratu do prvních dní ledna je ve vzduchu cítit zvláštní vibrace, ticho, výdech. Takové posvátné mezičasí, stačí si dopřát ticho, procházky v lese, rozjímání. Naše civilizace je však před Vánoci rušná, proto to někdy ani nepostřehneme.

Přitom rituály jsou v této době hlubší, rozjímání i modlitby znějí a rezonují Vesmírem víc nahlas. Svět předků a svět živých je propojenější, jako by záclonky mezi nimi byly tenčí a prostupnější. Až druhý třetí den po Silvestru se to ztrácí a je cítit jakési procitnutí do všedních dní nového roku

Lidi tímto obdobím tajemna provázím prostřednictvím naladění, rituálů, velmi specifických to-do listů, které pomáhají stáhnout se od rušného světa okolo a vracet se k sobě do ústraní. Podobnou energii zažívají ženy při menstruaci, kdy se stáhnou do sebe a nechají svět, aby chvíli bláznil bez nich.

Takový retreat vám umožní otevřít se posvátným symbolům Vánoc. Křesťanská tradice už je jen takové echo toho, co dříve znamenaly. Zrození dítěte třeba, to symbolizuje zrození slunce, naději, že sluneční bůh neustupuje do nekonečna, znovu přichází mezi nás v těle nového dítěte. Fascinující, oslavovaný nový život zastupuje životní sílu, která se stále obnovuje z tajemných zdrojů Vesmíru.

Ponořit se do sebe je v této době snadné, je to ve vzduchu. Kurz jen napomáhá lidem vymanit se z toho komerčního hluku okolo. Sami by si to třeba nedokázali obhájit, ale v partě a s každodenní podporou v e-mailu je to snazší.

To zní nádherně. Takové Vánoce si přejeme pro sebe a celý náš Pachasvět. Terezko, děkujeme za rozhovor a přejeme kouzelné svátky!

Medailon o Terezce:

Tereza Bošková

Původně učitelka zeměpisu a tělocviku procestovala na kole skoro celý svět. Až mateřství jí otevřelo cestu k rituálům, péči o domov, Feng-shui a péči o přirozenou ženskou spiritualitu včetně tance.
Podle jejích vlastních slov se o ni Vesmír hezky stará a posílá jí silné prožitky a zkušenosti, které pak může sdílet se svou komunitou. Pomáhá jí také velká míra empatie, podle Human designu je Terezka Projektor, a proto přesně naciťuje i zkušenosti, které nemusí mít nutně prožité na dřeň. Přesto je dokáže pojmenovat a vést klienty k efektivnějšímu využívání své energie a svých darů a talentů. Tereza vidí, kde to drhne. 

Přečtěte si také na našem blogu podzimní rozhovor nebo Terezu navštivte na www.terezaboskova.cz