Jediná konstanta je změna.

Ritualistka a feng-shui konzultantka Tereza Bošková si s kartářkou (a Pachamama copywriterkou) Hankou Beranovou povídá o tom, jak vnímáme změnu. Vítáte ji nebo se jí obáváte? A co můžete udělat, abyste se s ní spřátelily a nezbytné proměny u vás probíhaly v lehkosti?

Pojďme se změně otevřít a ruku v ruce s ní objevovat potenciál našeho života. Změna se nás totiž dotkne v každém případě, proto nám princip neodporu pomáhá nebrat ji jako nečekanou kudlu do zad. Někdy ji vidíme už zdálky a nechceme si to připustit, zavíráme oči… Ale zkušenost nás učí, že s ní můžeme počítat a připravit se.

Pro náš mozek je velice úlevné, když má pocit, že má nad situací alespoň částečnou kontrolu. Tu nad změnou samozřejmě nemáme, to je iluze, ale stejně pro mozek můžeme něco udělat. Třeba tím, že uděláme první krok: Ano, já to chci, jsem na to připravená a těším se, co bude. To nám dodává pocit síly.

Proč neusínat na vavřínech

Když změnu neuděláme my, udělá se sama. A o to razantněji a bolestivěji, než je nutné. Když netvoříme sami, nejsme ve flow, spíme na bobkovém listí a kostnatíme, tvorba Vesmíru nás nepříjemně překvapí. Osho Zen Tarot na to má nádhernou kartu – LENOST. Vidíte na ní zdánlivě spokojeného člověka, který si už všechno odmakal, pije si ten svůj zasloužený drink, aby se trošku přiopil a odsunul tak od sebe realitu, navíc ty černé brýle… (nevidím, neslyším, zavírám před životem oči). Přitom zezadu na té kartě už se ho střepy přítomnosti chystají píchnout do zadku.

Ruku na srdce, kdo z nás opravdu roste a má z toho koníček? Většinou se posouváme, až když nás něco donutí, fyzická nebo emoční bolest nebo dokonce zdraví. Čím víc váháme, čím déle to odkládáme, tím spíše si koledujeme o razantní pobodnutí do slabin. Přitom třeba feng-shui času, numerologie i astrologie nám ukazují, že změny přicházejí v cyklické kvalitě. S tím pracuje Terezka ve své službě Osobní roční proměna, kde zachycuje i velmi individuální cykly. Takové nástroje nám pomáhají procházet změnou vědoměji. Informovanost nám přináší klid a důvěru.

Důvěra je klíčové slovo k celému vnímání změny. Důvěra v to, že Vesmír to s námi myslí dobře a změny vedou k dobrému. Pomáhá překonat v podstatě cokoli. Ne nadarmo víra v Boha, Přírodu nebo vyšší řízení lidi vždycky posilovala, protože důvěra v to, že jsi v dobrých rukou velkolepého celku, posiluje.

Všechno má svůj čas

Je třeba najít rovnováhu mezi obdobími akce a časem na adaptaci. Třeba karta INTEGRACE o tom mluví jasně; když proběhne vlna změny, potřebujeme si po vší té práci dopřát nějakou dobu, abychom ji vstřebali a integrovali do našeho systému. Když tuhle fázi opomineme a valíme stále vpřed, vede to k vyčerpání. Stejně jako celý Vesmír, i my fungujeme v dynamice nádechu a výdechu, a to je třeba respektovat.

Vědomé uspořádání života, kde čas na integraci je cíleně nachystaný, je velká pomoc. Starý, osvědčený řád sedmidenního týdne je pro to krásnou metaforou, po pracovních dnech se v neděli máme čas stáhnout do sebe a věnovat se vnitřním záležitostem. Pokud aktivita a reflexe nemají svůj daný čas a závisí na náhodě, buď se převáží k extrému, kdy budeme příliš zanořené v sobě (to může hraničit až s depresí), nebo budeme tak „vydané“ ven, že nám bude ubývat energie.

Už jsme dospělé a samy si řídíme své rytmy. Jako dítě jsme tuto možnost často neměly. Když nám dospělí nevytvářeli prostor pro zpracování zážitků a nestáli v něm po našem boku, byly jsme neustále přehlcené a neuměly hospodařit ve svém vnitřním prostoru. Teď už si můžeme naordinovat krátká zastavení, cvičení pro zklidnění nervového systému a vědomý přechod do klidové fáze (cvičení najdete ve videu, určitě si ho vyzkoušejte). Pak se nám lépe čelí přívalu vjemů z měnícího se světa.

Jak se rozhodovat

Změny rozhodnutí vyžadují. Abychom předešly „únavě z rozhodování“ a prošly jím bděle, bez děsu, že udělám něco špatně, pomáhá dát si odstup od světa. Vrátit se na chvíli do těla, propojit se s ním tak, abychom znovu dokázaly číst jeho signály. Ty nám při rozhodnutí umí náramně pomoci, tělo ví své dávno předtím, než to promyslí hlava. Je skvělé ho do rozhodovacích procesů zahrnout, a to jde právě v uvolnění – když jsme stažené, tyto kanály jsou zavřené.

Pomáhá zajít si k někomu na brainstorming, na karty k lektorce, která se zaměřuje na práci se změnou, vyhledat mentorku. Nebo se obrátit ke svému vlastnímu vyššímu vedení a začít se soustředit na impulsy, synchronicity, které se nám ukazují. Skvělá technika je třeba cvičení se svým vnitřním dospělým. Práce s vnitřním dítětem je známější, hluboce nás léčí, ale v situaci změny je důležité povolat dospělého, který nás ujistí, že už jsme prošli mnoha změnami a projdeme tou další znovu, spolu. Legitimizujeme tím své zkušenosti, sílu, už jsme něco zažili, kdo jiný než my by to měl zvládnout! To nás velmi posiluje.

Nebo se zkuste spřátelit se svým vnitřním hejskem, kterého Hanka popisuje ve videu (to chcete slyšet!). Ten má všechno na háku a prostě to nějak skoulí, a ještě na tom získá. Je to ohromně hravá energie, která situaci nesmírně odlehčí, přinese spoustu nadhledu a otevře prostor pro zázraky. Někdy přinese i „magic money“.

Práce s vnitřními částmi, z nichž každá má své schopnosti, je vůbec výborný způsob, jak čelit situacím, na které nejsme zvyklé. Někde v nás je někdo, kdo má načerpáno z rodové zkušenosti, a bude si tím vědět rady. Je skvělé vědět, kdo všechno v nás vlastně je, a dát svým částem prostor, aby nás ze stínu zbytečně nesabotovaly. Třeba v rámci vizualizace či rituálu. Kdybychom je všechny posadily do kruhu a daly jim stejnou úctu, co by nám asi řekly? Jaká by měly jména, jak by proměnily náš život, kdybychom je pustily do akce?

Všechny tipy a úvahy se nám o článku nevešly. Nenechte si utéct, jak v dobách změny pracovat s mozkem, jaká jednoduchá cvičení máme k dispozici, jak čelit věčnému odkládání akčních kroků a skutečně konat v realitě s medicínou „prvního nejmenšího možného kroku.“ Ve 43minutovém videu ještě uslyšíte, jak pomáhá kultivovat dovednost požádat o pomoc a nezlobit se na nebesa za krásné zkoušky, které nám ochotně připravují.

Poslechněte si také Terezčin strhující a velmi nadějný popis životního cyklu od zrození k smrti, který vtělila do svého projektu Znovuzrození po velkých životních změnách, krásného seberozvojového a stabilizačního kurzu. A nezapomeňte ocenit Hančino Pachatričko v odstínu Plum s výstřihem dozadu – vychytávkou, kterou jsme popsaly na našem blogu.

Užijte si s námi krásný ženský čas!

Hanka Beranová

Zemitá, ale laskavá kartářka s velkým pochopením pro lidské slabosti, jak sama říká, „taky jich mám dost.“
My v Pachamamě jí voláme, když se zacyklíme a potřebujeme pohled z její krásně uzemněné perspektivy.
Víc o ní najdete na www.hankaberanova.cz

Tereza Bošková

Původně učitelka zeměpisu a tělocviku procestovala na kole skoro celý svět. Až mateřství jí otevřelo cestu k rituálům, péči o domov, Feng-shui a péči o přirozenou ženskou spiritualitu včetně tance.

Podle jejích vlastních slov se o ni Vesmír hezky stará a posílá jí silné prožitky a zkušenosti, které pak může sdílet se svou komunitou. Pomáhá jí také velká míra empatie, podle Human designu je Terezka Projektor, a proto přesně naciťuje i zkušenosti, které nemusí mít nutně prožité na dřeň. Přesto je dokáže pojmenovat a vést klienty k efektivnějšímu využívání své energie a svých darů a talentů. Tereza vidí, kde to drhne.

Přečtěte si také na našem blogu rozhovor na téma Sexualita a láska zralých žen nebo Terezu navštivte na www.terezaboskova.cz